úterý 21. srpna 2012

Fungování ultrazvukového motoru podrobněji, část druhá

Úvod

V tomto článku podrobněji rozeberu princip fungování ultrazvukových piezomotorů z řady PILine®, do níž patří i motor M-661, který mám k dispozici. Tímto článkem napravím chybu v úvaze a nepřesnosti, kterých jsem se dopustil v předchozích příspěvcích (1,2).

Obrázek 1 - ultrazvukový motor z řady PILine®, zdroj [2]

Jak to tedy funguje


Piezokeramický element ve tvaru kvádru je opatřen třemi elektrodami,  dvě elektrody jsou umístěny na jedné straně (dále přední strana), viz. obrázek 1, třetí elektroda pokrývá celou zadní stranu. Toto rozmístění lépe ukazuje obrázek 2.

Obrázek 2 - rozmístění elektrod na piezokeramickém elementu, zdroj [1]
Ke vzniku pohybu dochází přivedením napětí na elektrody. Pro pohyb posuvného elementu (modře na obr. 1) jedním směrem je napětím buzena vždy jen na jedna elektroda na přední straně vůči elektrodě na straně zadní, druhá elektroda zůstavá v klidu, neboli "plave", jak je uvedeno v [3].

Na elektrody je přivedeno napětí o frekvenci 210 kHz, což je rezonanční frekvence vibračního modu E(3,1). Ten vytváří v piezokeramickém elementu  stojaté vlnění tvořené vlněním v podélném směru (ve směru osy X) a ve směru osy Z, viz. obr 3.


Obrázek 3 - piezokeramický element, zdroj [3]
Vzhledem k asymetrickému buzení piezokeramiky (vždy je aktivní pouze jedna elektroda na přední straně) dochází k její vhodné deformaci, která se pomocí třecího elementu přenáší na lineární pohyb posuvného elementu. Toto ukazuje obr. 4.

Obrázek 4 - deformace piezokeramického elementu, zdroj [3]

Výstupy řídící elektroniky

Tomuto tématu se věnoval již předchozí příspěvek, ve kterém je řídicí elektronika představena. Z řídicí elektroniky do motoru vedou tři fáze, ta s označením P1 vede na společnou elektrodu pokrývající zadní stranu piezoelektrického elementu, fáze P2 a P3 vedou k elektrodám na straně přední. 

Fáze jsou měřeny proti zemi (viz. obr. 5) a následně přepočteny na napětí aplikované na piezokeramický element, obrázky 6 - 16 tedy ukazují rozdíl mezi fázemi P2 a P1 a P3 a P1.

Obrázek 5 - výstup řídicí elektroniky, proti zemi
Obrázek 6 - napětí na elektrodách, přepočítáno


Fáze P3 na obrázku 6 ukazuje napětí na pasivní elektrodě, tedy té, která se aktivně nepodílí na pohybu daným směrem. Vzhledem k kapacitnímu chování piezokeramiky má vždy kladný offset. Fáze P2 je napětí na elektrodě, která způsobuje pohyb. Čerpáno z [4].

Poznámka - řídicí napětí na obrázcích 7 a 8 není dostatečně velké, aby způsobilo pohyb motoru, k tomu je potřeba alespoň 2 V.


Obrázek 7 - napětí na elektrodách
Obrázek 8 - napětí na elektrodách



Obrázek 9 - napětí na elektrodách
Obrázek 10 - napětí na elektrodách

 

Obrázek 11 - napětí na elektrodách
Obrázek 12 - napětí na elektrodách

Obrázek 13 - napětí na elektrodách
Obrázek 14 - napětí na elektrodách

 

Obrázek 15 - napětí na elektrodách
Obrázek 16 - napětí na elektrodách

Z těchto obrázků lze vypozorovat několik zajímavých věcí - skoková změna řídicího napětí se rychleji projeví na výstupních fázích řídicí elektroniky při skoku ze záporného napětí na napětí kladné. Platí také, že čím větší je řídicí napětí, tím déle trvá ustálení amplitudy fází. Nejdelší naměřená doba ustálení je 0,9 ms na obrázku 15. Pro srovnání na obr. 16, kde má řídicí napětí stejnou velikost, jako u měření na obr. 15, ale se skokem s opačnou polaritou, ustálení nastane po necelých 0,7 ms.


Odkazy

[1] Americký patent US 6765335 B2
[2] Motory řady PILine 
[3] Vyshnevsky, O., S. Kovalev, and W. Wischnewskiy. “A Novel, Single-mode Piezoceramic Plate Actuator for Ultrasonic Linear Motors.” IEEE Transactions on Ultrasonics, Ferroelectrics and Frequency Control 52, no. 11 (November 2005): 2047 –2053.
[4] Villgrattner, Thomas. Design and Control of Compact High Dynamic Camera Orientation Systems [Elektronische Ressource] / Thomas Villgrattner, 2010. http://nbn-resolving.de/urn:nbn:de:bvb:91-diss-20101021-982079-1-2.
 

úterý 14. srpna 2012

Jak na to: LateX na blogu

Úvod

V tomto příspěvku ukážu jednu z možností jak vkládat matematiku na blogger/blogspot.



Na matematiku nejlépe v Latexu 

Funkčním řešením je použití open source javascriptové knihovny MathJax. Jednoduše stačí  vložit následující skript do šablony blogu. Přesněji: Šablona (Template) - Upravit HTML a vložit přímo pod tag <head>.



Důkazem použitelnosti tohoto řešení budiž mé příspěvky Simulinkové schéma nebo Oscilátor s Wienovým můstkem.

Zdroje

[1] MathJax
[2] Thread na tex.stackexchange.com

Fungování ultrazvukového motoru podrobněji

Úvod

V tomto článku ukážu princip fungování některých ultrazvukových motorů firmy PI. Hlavním zdrojem informací pro tento příspěvek je americký patent US 6765335 B2 z roku 2004, zaregistrovaný firmou PI.

Jak jsem již zmínil ve svém prvním příspěvku na tomto blogu, základním principem fungování ultrazvukového motoru je přenesení řídicího napětí na piezokeramiku (piezoelektrický oscilátor), která se pod tímto napětím vhodně deformuje a tato deformace je převedena na požadovaný pohyb, v případě obrázku 1 na pohyb lineární, v případě prvního videa na pohyb rotační.



 

Popis vniřností motoru

Obrázek 2 - ultrazvukový motor, zdroj [1]

Obrázek 2 ukazuje piezomotor a jeho hlavní součásti. Pro pochopení stačí popsat tyto části: 3 - posuvný element, 4 - třecí plocha, 6 - třecí element, 7 - piezoelektrický oscilátor, 9 - zdroj napětí

Obrázek 3 - piezoelektrický oscilátor, zdroj [1]
Obrázek 3 ukazuje jednu z možných realizací piezoelektrického oscilátoru (7), v patentu je popsáno těchto realizací více. Základem piezoelektrického oscilátoru je piezo element ve tvaru kvádru. Na něj jsou připevněny dvě skupiny elektrod. První skupinu tvoří elektrody označené 19 a 20 a druhou skupinu elektrody 21 a 22. Přehledněji je rozmístění elektrod ukázáno na obrázku 4.
Obrázek 4 - elektrody na piezoelektrickém oscilátoru, zdroj [1]

Obrázek 5 ukazuje, jak dochází ke vzniku pohybu. Na pozici 31 uvažujeme piezoelektrický oscilátor pouze s jednou skupinou elektrod (21 a 22, souhrnně 25), pozice 30 ukazuje piezoelektrický oscilátor s druhou skupinou elektrod (19 a 20, souhrnně 24). Na pozicích 36 a 37 je ukázán pohyb (deformace) podél výšky H piezoelektrického oscilátoru, způsobený elektrodami 25. Na pozicích 32 a 33 je ukázán pohyb (deformace) podél délky L, způsobený elektrodami 24, dochází zde ke střídavému zkrácení piezo elementu na jedné polovině a jeho prodloužení na polovině druhé a naopak. Každá skupina elektrod vytváří stojaté vlnění v piezo elementu, a to o stejné frekvenci.
Obrázek 5 - pohyb piezoelektrického oscilátoru, zdroj [1]

Obrázek 6 ukazuje trajektorii vybraných bodů, uvažujeme piezoelektrický oscilátor s oběma skupinami elektrod 24 a 25. Jak můžeme vidět, dochází k pohybu po elipse. Jak je tento pohyb přenesen na posuvný element prostřednictvím třecího elementu (6) ukazuje obrázek 7.

Obrázek 6 - trajektorie vybraných bodů buzeného piezoelektrického oscilátoru, zdroj [1]
Obrázek 7 - předání pohybu z piezoelektrického oscilátoru (7) na posuvný element (3), zdroj [1]

Odkazy a zdroje

[1] Americký patent US 6765335 B2

Článek byl upraven 20. 8. po zjištění nepřesností.

pátek 10. srpna 2012

Interferometr SIOS SP 2000-TR

Úvod

V tomto článku představím interferometr SIOS SP 2000-TR a ukážu první výsledky měření pohybu ultrazvukového piezomotoru.


Obrázek 1 - interferometr SIOS SP 2000-TR

Měření interferometrem


Obrázek 2 - ultrazvukový motor a hlavice interferometru
Prvním krokem pro měření interferometrem je provedení kalibrace. Laserový paprsek vyzařovaný hlavicí interferometru je třeba co nejpřesněji odrazit od měřeného objektu zpět do hlavice. Na obr. 2 můžete vidět ultrazvukový motor s malým zrcátkem, bez něhož by se paprsek od motoru neodrážel. Motor je pevně připevněn k antivibračnímu stolu, který eliminuje nežádoucí vibrace okolí. Motor je umístěn na otočných dílech, které umožňují jeho natáčení do strany a změnu sklonu.

Po počáteční hrubé kalibraci "od oka" je třeba provést kalibraci přesnější. K tomuto účelu z interferometru vede speciální výstup, navenek sloužící pouze ke kalibraci. Po připojení tohoto výstupu k osciloskopu v režimu XY je cílem uzavřít Lissajousovu kružnici o poloměru 3 V. Doho dosáhneme jemným dolaďováním natočení motoru.

Obrázek 3 - Lissajousova kružnice po ukončení kalibrace  

Na obrázku 4 je výsledek měření pohybu ultrazvukového motoru řízeného sinusovým signálem (dochází k pravidelnému pohybu z jedné krajní polohy do druhé).

Obrázek 4 - naměřený pohyb motoru mezi oběma krajními polohami, nula je posunutá mimo střední polohu

čtvrtek 2. srpna 2012

Ultrazvukový motor PI M-661, část druhá

Úvod

V tomto článku předvedu fungování ultrazvukového motoru při použití jednoduchého řídicího signálu v podobě sinusovky, která způsobí kmitání motoru mezi oběma krajními polohami (viz. video) a stejnosměrného signálu, který zařídí pohyb do jedné krajní polohy. K těmto řídicím signálům ukážu výstupy jednotlivých fází z řídicí elektroniky.

Obrázek 1 - Zapojení řídicí elektroniky a dalších přístrojů

Ultrazvukový motor v akci



Měření výstupu řídicí elektroniky

Obrázek 2 - třífázový výstup z řídicí elektroniky
Řídicím napětím je sinusový signál o frekvenci 1 Hz  z obr. 3. Výstupy jednotlivých fází  P1 - P3 z řídicí elektroniky (obr. 2) jsou na obrázcích 4 - 6. Data byla naměřena osciloskopem MSO 6014a, který umožňuje uložit maximálně 1000 datových bodů a obrázky tedy zkreslují realitu. Nezachycují například správě frekvenci signálu v jednotlivých fázích, která dosahuje 210kHz.
Obrázek 4 - fáze P1 proti zemi
Obrázek 3 - řídicí napětí vstupující do elektroniky



Obrázek 5 - fáze P2 proti zemi
Obrázek 6 - fáze P3 proti zemi




Obrázky 7-13 zachycují výstupy řídicí elektroniky při stejnosměrném řídicím napětí. Možný rozsah tohoto napětí je -10 až +10 V. Polarita určuje směr pohybu motoru, lze tedy pozorovat, že jedna z fází, která způsobuje pohyb motoru na opačnou stranu, je nulová. Zaměnit směr pohybu motoru lze také přehozením vstupních pinů do řídicí elektroniky, viz. obrázek 13, nebo přehozením fází P2 a P3.

Výstupy řídicí elektroniky jsou měřeny proti zemi, podrobněji se jim věnuje tento článek.


Obrázek 7 - výstup řídicí elektroniky
Obrázek 8 - výstup řídicí elektroniky



Obrázek 9 - výstup řídicí elektroniky
Obrázek 10 - výstup řídicí elektroniky

Obrázek 11 - výstup řídicí elektroniky
Obrázek 12 - výstup řídicí elektroniky

Obrázek 13 - výstup řídicí elektroniky