Úvod
V tomto článku představím interferometr
SIOS SP 2000-TR a ukážu první výsledky měření pohybu ultrazvukového
piezomotoru.
 |
| Obrázek 1 - interferometr SIOS SP 2000-TR |
Měření interferometrem
 |
| Obrázek 2 - ultrazvukový motor a hlavice interferometru |
Prvním krokem pro měření interferometrem je provedení kalibrace. Laserový paprsek vyzařovaný hlavicí interferometru je třeba co nejpřesněji odrazit od měřeného objektu zpět do hlavice. Na obr. 2 můžete vidět ultrazvukový motor s malým zrcátkem, bez něhož by se paprsek od motoru neodrážel. Motor je pevně připevněn k antivibračnímu stolu, který eliminuje nežádoucí vibrace okolí. Motor je umístěn na otočných dílech, které umožňují jeho natáčení do strany a změnu sklonu.
Po počáteční hrubé kalibraci "od oka" je třeba provést kalibraci přesnější. K tomuto účelu z interferometru vede speciální výstup, navenek sloužící pouze ke kalibraci. Po připojení tohoto výstupu k osciloskopu v režimu XY je cílem uzavřít Lissajousovu kružnici o poloměru 3 V. Doho dosáhneme jemným dolaďováním natočení motoru.
 |
| Obrázek 3 - Lissajousova kružnice po ukončení kalibrace |
Na obrázku 4 je výsledek měření pohybu ultrazvukového motoru řízeného sinusovým signálem (dochází k pravidelnému pohybu z jedné krajní polohy do druhé).
 |
| Obrázek 4 - naměřený pohyb motoru mezi oběma krajními polohami, nula je posunutá mimo střední polohu |
Tak ať už tu je konečně i nějaký komentář, tak přepíšu i závěr z osobní konzultace: jistě by bylo pro účely demonstrace zvládnutí celé té procedury měření bylo zajímavější nechat ten motor pomalu cestovat jen jedním směrem. Toto rychlé přebíhání ze dvou mezních poloh neukazuje až tak moc o kvalitě samotného přeběhu.
OdpovědětVymazatA ještě jen malý formální komentář. Pokuste se ty fotky trošku lépe kompozičně připravit. Nefotíte to sice pro módní časopis, nicméně každá zásuvka, každý šroubovák či kabel, které ve scéně nemusí nutně být, nechť tam radši nejsou. Pak to rozptyluje až mate. Podobně se nad těmi fotkami kriticky sám zamyslete, nakolik na nich opravdu jde bez dalšího ukazování prstem a vysvětlování vidět, co slibujete. Možná zkoušet větší detaily, snad si i půjčit lepší foťák. Navíc, budete je jistě chtít později použít v bakalářské práci či dokonce v nějakém článku, takže nechť je ta kvalita dobrá, a to i včetně rozlišení (pro účely tisku je zapotřebí rozlišení 300 dpi, pro účely tady toho blogu takové jistě nepotřebujete).
OdpovědětVymazatAsi zrádnější než fotky jsou ty grafy vygenerované v Matlabu. Opět, pro účely webové prezentace si vystačíte s cca 80 pixelů na palec, ale pro účely tisku je to naprosto nedostačující. Nejsou pak vůbec čitelné ty popisky os (to se projevilo v některém z předchozích zápisů). A jak jsem i v osobní konzultaci říkal, určitě si ukládejte všechna původní data s nějakým komentářem, nejlépe v textovém formátu, a pak i skript, pomocí kterého jste z těch dat vygeneroval obrázky. Je vysoce pravděpodobné, že za pár měsíců budete potřebovat některé obrázky výrazně předělat.